Resort Luhačovice – inspirace pro umělce
18. 2. 2013 -
K lázním, a k Luhačovicím obzvláště, neodmyslitelně patří kultura a umění. Volný čas lázeňských hostů naplňují mimo jiné pravidelné kolonádní koncerty, představení v Lázeňském divadle, taneční večery, občas nějaký ten hudební festival, výstava či vernisáž a mnoho dalších kulturních i uměleckých aktivit. Především hudba je zde považována za jednu z relaxačních a terapeutických metod, protože jak známo „hudba léčí“ a působí velmi příznivě na psychiku člověka.
K lázním, a k Luhačovicím obzvláště, neodmyslitelně patří kultura a umění. Volný čas lázeňských hostů naplňují mimo jiné pravidelné kolonádní koncerty, představení v Lázeňském divadle, taneční večery, občas nějaký ten hudební festival, výstava či vernisáž a mnoho dalších kulturních i uměleckých aktivit. Především hudba je zde považována za jednu z relaxačních a terapeutických metod, protože jak známo „hudba léčí“ a působí velmi příznivě na psychiku člověka.
Lázně Luhačovice za dvě století jejich existence navštěvovali umělci věhlasných jmen i řada těch méně známých. Některým z nich klidné a malebné prostředí městečka a okolní příroda učarovaly natolik, že se sem pravidelně vraceli, jiní se nastěhovali natrvalo. Pro většinu se toto místo stalo zdrojem inspirace, obdivovali krásnou přírodu, život zdejších obyvatel nebo folklór Luhačovického Zálesí. Jezdili sem a dodnes jezdí díky léčebným účinkům minerálních vod, díky lidem, se kterými se zde setkávají a především za odpočinkem a relaxací.
Kromě snad nejznámějšího slavného lázeňského hosta hudebního skladatele Leoše Janáčka, se Luhačovice staly inspirací pro skladatele, dirigenty a pěvce jako byli např. Otakar Ostrčil, Josef Suk, Dr. Janko Blaho, Libuše Domanínská nebo Sylvie Kodetová, pro fotografy a malíře jako např. Otto Otmar, impresionista František Pečinka a grafik Jiří Pacák nebo Antonín Slavíček, Joža Úprka či Zdeňka Vorlová. Do prostředí Luhačovic umístil děj několika svých románů prozaik, dramatik a básník František Kožík, který svou lásku k tomuto kraji vtiskl i do některých svých básní a textů písní Blahoslava Smišovského. Mezi umělce můžeme zařadit i slovenského architekta Dušana Jurkoviče, nazývaného „básníkem dřeva“, který zde vytvořil architektonické skvosty ve stylu lidové secese.